Flora, fauna ja geologiija
Luovosmássat ja eanahámit jiekŋamearrasuddamiin lea leamaš masá rievddakeahttá dan rájes go hábmejuvvojedje 12 000–15 000 jagi dassái. Árktalaš dálkkádaga ja guorba šaddogearddi geažil oidnojit báktešlájat ja eanahámit bures. Álbmotmeahci alimusas lea duottar šattolaš guohtumiiguin maid birastit guorba várit ja čearut. Jiekŋaáiggi rájes leat buolžarieggát ja čearut báhcán. Dát eanadathápmi lea dábálaš dáppe, muhto hui eahpedábálaš eará sajiin máilmmis.
Alimus guovlluid jaskes eanadaga rájes davvin mannet šattolaš ruonas v-leagit gitta riddui. V-legiid ráhkadedje jihkiid suddančáhci. Rittus nuortadavvin lea dramáhtalaš bákteeanadat čohka bávttiiguin ja botnjasan hámiiguin mat leat ráhkaduvvon laiggahatváriin.
Čahkkan bávttit ja geađgeuđđasat maŋimuš jiekŋaáiggi maŋŋá leat hábmen mihtilmas njirramiid várrevilttiin. Galbma dálkkádat leat dagahan ahte geologalaš eanadathámit leat guorbasat gitta mearragáddái. Dat ahte jiekŋa lei jikŋon gitta eatnamii maŋimuš jiekŋaáiggis, dagahii ahte jiekŋa unnán hábmii eanadaga, ja siskkimus guovllut leat ain nu go ledje ovdal maŋimuš jiekŋaáiggi seammalágan v-legiiguin, čearuiguin ja buolžarieggáiguin.
Bajimusas muhtun legiin leat stuorát sieđgaavádagat gosa ealggat johtet dálvet, ja mat leat dehálaš bessensajit cizážiidda geasset.
Cizopaš. Govven: Skjalg Helmer Vlan
1. govva. Flora. Govven: Geir Østereng. 2. govva. Davvespiinnut. Govven: Geir Østereng
Šládjavátna čáhppesmuorjebuolžžat leat dábáleamos šaddogeardešládja Várnjárggas. Buolžžat legiin mat mannet guhkás bajás Várnjárgii, leat šláddjái ja leat máŋgalot šlája unna guovlluin. Buolžžaid šláddjiivuođas lea olu dehálaš biebmu olu elliide. Gieddesitnu lea alla suoidni mii gokčá stuorra osiid legiid gittiin, ja dát gierdá guohtuma buorebut go olu eará šlájat.
Gaskal vihtta ja logi proseantta Várnjárgga lieđđešlájain leat árktalaš šlájat. Okta ovdamearka lea várrenárva mii lea krántui gos šaddá – galgá leat geassečoaskin, hui beaktil, ii ge áiggo gilvalit eará šlájaiguin. Riessanellet ja gieddegožot leat maiddái mihtilmasat Nuorta-Finnmárkui. Mihtilmasvuođaid searvvis gávdnojit Norgga áidna gávdnoštumit altaismieras, mii muđui dušše gávdno Altaiváriin Ruoššas. Unna kálkás guovllus Oarddu oarjjabealde lea davveajarássi njoammasan gitta. Rittus Biesavuona-Oardduvuona suodjemeahcis lea áidna šaddanbáiki dehálaš davvespiinnut-nálli mii lea kritihkalaččat áitojuvvon. Dat šaddá urtás goikegiettis ja dolomihttačilggiid báktestelliin.
Álbmotmeahci alimusas leat geađggit ja čievrrat gos girseaktivitehta ja oanehis šaddanáigodaga geažil leat unnán šattut. Dáppe loktet giron, geađgerásttis ja állat. Vuollelis leat bessejeaddji čoavžžut nugo dovddus bižus, muhto maiddái eanet anonyma šlájat nugo fierváviroš, buvvedat ja láfol. Riddoloddi geađgejorgu gávdno maiddái njárggas. Njálla ja goddesáhpán leat dábáleamos njiččehasat čeavrá, buoidaga, geatkki, bohcco ja ealgga lassin.
Govva 1. Gáhkkor loaktá álbmotmeahci jogain ja jávrriin. Govven: Knut Sverre Horn. Govva 2. Ruoššaleivvoš. Govven: Skjalg Helmer
Govva 3. Jievjaskuolfi. Govven: Knut Sverre Horn. Govva 4. Govven: Geir Østereng
1. govva. Goddesáhpán. Govven: Rolf LMS. Govvan 2. Njálla geassefárddain. Govven: A. Ørjebu. Govva 3. Háskilpárra ja Bealját duogábealde. Govven: Bjarne Riesto.
Vuolládagaid bovdnaeatnamiin mat leat hábmejuvvon guhkesáigásaš girsse ja «girseloktaneami» geažil, sáhttet guđaidit goddesáhpánat, luostesáhpánat ja duottarmuolddahat. Dát lea stuorra illun háskilii mii ciebanjagiin sáhttá besset olu bovdnaeanadagas. Sáhpánspesialisttat nugo boaimmáš loktet bures ja bessejit sáhpánjagiin. Duottaršlájat cizopaš, niitocivkkán ja nuortašlájat ruksescivkkán leat mihtilmasat dáppe. Njárggas lea Norgga nannoseamos ruoššaállat-nálli. Rittus loaktá mearragoaskin, ja leat erenoamáš olu goaskimat giđđageasi. Gonagasgoaskin loaktá buoremusat siseatnamis, ja boaimmážat leat maiddái olu sáhpánjagiin.
Jus leat lihkkoš, de sáhtát goddesáhpánjagiin oaidnit jievjaskuolffi bivdaladdamin goddesáhpániid. Álbmotmeahcis lea nationála dehálaš njállanálli, ja máŋggat doaibmabijut leat álggahuvvon vai nálli fas ceavzigoahtá ieš. Njálla loaktá árktalaš dálkkádagas. Álbmotmeahci jeagge- ja láttoguovlluin leat maiddái olu čoavžžut. Gitta 1000 duottarčuotnjága čoagganit lámeáigge. Hárvenaš giljobaš gávdno álbmotmeahci jeaggeguovlluin, ja stuoragiljobaš ges oidno rittus.
Vásit eanadaga, flora ja elliid nannáma árktalaš ravddas.