Álbmotmeahcci lea unnán láhččojuvvon, leat unnán bálgát ja olu bálggahagat, nu ahte fertet máhttit dádjadit kárttain, kompássain ja gps:in. Fertet leat bures ráhkkanan jus fáhkka šaddá skoaddu dahje dálkkáska. Dálkái ja temperatuvrii váikkuha dat go njárga lea riddoguovllus subárktalaš ja vuolleárktalaš dálkkádatavádagaid gaskkas. Jus áiggut rabas barttaide, de ávžžuhuvvo váldit mielde tealttá sihkkarvuođa dihtii.
Vázziide lea buoremus áigi vázzit suoidnemánu 1.b. rájes gitta čakčamánu lohppii.
Čievrageainnut Várnjárggas leat oppalaččat heajut go mat leat meahccegilážiin máddelis riikkas. Vuollegamos biillaid bahta gesso dáppe. Várre buori áiggi váldogeainnus vuolginsajiide.
Loddegeahččangoavdi Bierggi fierváviroža paradiijásis. Govven: Geir Østereng
Vuolginsadji gos oaidná Idjaávžái Čáhcesullos Govven: Geir Østereng
Idjaávži Čáhcesullos
Čuovo merkejuvvon tráktormáđija (bievlageaidnu) 2 km, ovdal go máđii mohkasta davás leahkeráigái. Go leat 4 km vázzán, de ollet álbmotmeahccerádjái ja álbmotmeahci rádjageađgái. Dása nohká bálggesmerken, ja don fertet dádjadit ieš bálggesráigge ávžeravddas Várnjárgga alimussii. Lea maiddái vejolaš vázzit ávžeráigge bajás, muhto fertet rasttildit joga manadettiin. Dáidá leat miella vuojadit dabbalis goržži vuolde, mii lea ráhkaduvvon čázis njárgga galbma gálduin?
Mátki ávžeravdaráigge lea 9 km ovtta guvlui, nappo oalle guhkes mátki. Mii lohpidat ahte it vajálduhte dan go oainnát ávžži luddemin eanadaga badjosiidda, mii ráhkaduvvui dalle go jiekŋa suttai. Várnjárgga alimusas oainnát eanadaga nu go dat lei ovdal maŋimuš jiekŋaáiggi, go dáppe jiekŋa lei jikŋon eatnamii gitta. Dáppe leat jalgadasat čearuiguin ja juovaiguin maid jiekŋa ii ruvven. Kiikaris oainnát Bealjáid. Cokka meahcceskuovaid, váldde skohpalasplástariid mielde ja mana vázzit.
Boađáhat
Ytrebyenis Čáhcesullos galgá 4 km biillain vuodjit vuolginsadjeparkeremii. Dáppe leat hivsset, diehtojuohkintávvalat ja dollasadji. Hivssega olggobealde lea diehtojuohkinkássa gos lea gihpa álbmotmeahci birra.
Stuorrajohka
Bálggesgeažis leat parkerensadji, hivsset ja dieđut álbmotmeahci birra. Stuorrajogas mii lea lahka, lea luossa ja valas. Guovllus leat maiddái guollejávrrit. Go leat vázzán 0,5 km, de boađát goavdái gos leat dollasajit ja muorat. Goavddis sáhttá idjadit jus dus lea heaŋgáseaŋga mielde. Dáppe lea báruhis jalgadas mii basku Stuorrajohráigge bajás Bealjáidčearu nuorttabealde. Ovdalaš Stuorra Roži lea barta áittiin – Portgammen. Dáppe lea maiddái idjadansadji guovtti olbmui. Stuorra Rožis rasttildat heaŋgášalddi ja das sáhtát joatkit Guovžžagura bartii, mii lea 18 km duohken parkerensajis. Dás olusat vázzet álbmotmeahci čađa linnjábarttaid mielde – Ragnarokk – Heimdal – Heiheim Ordo bartaguvlui, dahje guođđit Helheim-bartta finakeahttá ja vázzit baicce oarjjás Nástejávrái. Dahje don sáhtát vázzit Guovžagura čađa Stordalena vulos Vargelvskaret bokte Portenii ja vulos Ánnejohkii, gos lea liegga seaŋga dahje liegga borramuš. Dahje sáhtát vázzit Dávaga vulos Telegrafbartii.
Goavdi dollasajiiguin Oarddojávrri vuolginsajis Govven: Geir Østereng
Oarddojávri
Dát lea dábálaš vuolginsadji rabas linnjábartii Helheimii. Dáppe lea goavdi heaŋgáseaŋgarohkiiguin ja hivsset ja dieđut álbmotmeahci birra. Oarddojávri lea buorre guollejávri. Dás vuolgá Oarddojohka gos lea sihke luossa ja valas. Dealit dolvot du parkerensajis vuosttaš šalddážii joga rastá.
Váccedettiin Helheimii váccát beakkán Rávdola, mii mearkkaša rávdu. Bartii lea 7 km áimmu mielde rievddadalli eanadaga mielde, ja fertet ieš dádjadit dohko. Barttas leat 4 oađđinsaji ja 4 heaŋgáseaŋgga. Dáppe vuoiŋŋastat muosis, ovdal go máhcat ruovttoluotta dahje váccát viidáseappot boahtte linnjábartii Stuorrajogas, dahje Bealjáidčerrui. Bealjáidčearru lea álbmotmeahci, ja sihke Čáhcesullo ja Báhcavuona alimus čohkka, 633 mmb. Dáppe leat čearut ovdal maŋimuš jiekŋaáiggi rájes, ja buolžarieggát mat masá dušše gávdnojit dáppe, gos ii leat mihkkege eará.
Vuolginsadji šiltejuvvon váldogeainnus
- Jus boađát Báhcavuona guvlui máddin Eurohpágeaidnoráigge, de Mágisttarjávrri buohta mohkastat olgeš guvlui čievrageaidnoráigge Ordo bartaguvlui.
- Lagamuš campingsadji lea moatti miilla duohken Norgga davimus lastavuovderavddas Oarddus.
- Guolástanváldobáikkis Báhcavuonas sáhttá idjadit ja boradit. Deike buktet guolástanfatnasat iežaset sállašiid Barentsábis.
Syltevikmoan – Dávat
Mohkas gurut guvlui Dávagis Syltevikmoanii Oarddojávrris. Ii sáhte vuodjit dohko vuollegis biillain ii ge campingbiillain. 4 km guhkkosaš čievrageaidnu ii leat stuorát biillaid várás nugo campingbiillaid go dat lea ovttaguvllot geaidnu, eai ge leat galle deaivvadansaji. Dáppe leat hivsset ja dieđut suodjalanguovlluid birra. Vácce Ytre Syltevikai Oarddojávrri ja Indre Syltevika bokte. Ytre Syltevikas lea rabas barta, mii ovdal lei dološ ássansadji gos lei luossakeallir fiervvás gosa rádje luosa mearraluossabivddu oktavuođas. Indre Syltevikas lea maiddái lohkkaduvvon barta (Bruvollbarta) man ferte áigá diŋgot Varangerhalvøya turlagas (DNT).
…dahje vázzit Dávatjoga bajás rabas, boares Telegrafbartii – Telebu – gos leat 4 oađđinsaji ja 2 heaŋgáseaŋgga. Dávat lea maiddái okta álbmotmeahci mihtilmas legiin – hárvenaš šattolaš ja ruonas. Dáppe sáhttá vázzit Stuorrajohkii ja Guovžagurrabartii, jus lea hárjánan vánddardeaddji ja lea coggan buriid skuovaid.
Dávatjogas lea luossa ja valas. Oarddojávri lea buorre guollejávri gos leat guolit iešguđet sturrodagas. Bávttiin mearragáttis sáhttá maiddái bivdit, muhto stuorra fális sáhttá dohppet.
Vuolginsadji – ii leat šiltejuvvon váldogeainnus
Vuoje FV 8100 Várggáin Hámbierggi guvlui. Mohkas gurut guvlui šalddi maŋŋá Sandfjordenis.
Oardu. Govven: Randulf Valle